Přírodní zajímavosti

PŘÍRODNÍ REZERVACE

 

1. Milovice-Mladá je území bývalého vojenského výcvikového prostoru (více na www.mesto-milovice.cz). Specifické využívání umožnilo zachování vzácných typů přírodních stanovišť jako např. otevřené trávníky, evropská suchá vřesoviště, polopřirozené suché trávníky dubohabřiny, staré acidofilní doubravy s dubem letním. Lokalita je významná především pro entomology. Byli zde nalezeni kriticky ohrožení modrásci hořcoví, kteří jsou vázáni na hořec křížatý. Z unikátních nálezů v rámci ČR lze citovat nálezy chroustka (Amphimallon ruficorne) a Pelochrista obscura. Z dalších je to svižník (Cicindela germanica) a motýl (Adela violaria). To je také důvodem, proč se zde konají občasné entomologické exkurze. Specifikem v údržbě trávníků je využívání těžké vojenské techniky, která je ideální pro údržbu otevřených trávníků a pro likvidaci dřevin.

2. Hrabanovská černava je chráněna již od roku 1933 a to pro vzácně dochovanou polabskou slatinu. Dříve se tyto půdy s oblibou zorávaly pro pěstování cukrovky (nejbližší další slatina je až u Všetat). Nyní jsou na ploše 55 ha chráněny bezkolencové louky, polopřirozené trávníky, zásaditá slatiniště a zejména prioritní typ stanoviště – vápnité slatiniště s mařicí pilovitou. Černava je též významná hojným výskytem orchidejí, zejména prstnatcem pleťovým. Na jaře se zde u příležitosti Vítání ptačího zpěvu pořádají ornitologické exkurze.

 
3. Písčina u Byšiček patří k nejmladším chráněným územím. S rozlohou 0,5 ha je také nejmenší. Zde je předmětem ochrany otevřený trávník kontinentálních dun s paličkovcem a psinečkem. Písčina leží přímo na trase cyklostezky, což je pro ni zárukou přežití.

4. Naopak k vlhkým a obtížně přístupným plochám patří Hrbáčkovy tůně – Káraný.            Na ploše 350 ha je chráněn jeden z posledních velkých lužních lesů na Labi. Ochranu vyžadují přirozené eutrofní vodní nádrže, nivní louky, extenzivní sečené louky, zásaditá slatiniště, dubohabřiny, smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy, smíšené lužní lesy s dubem letním, jilem vazem podél velkých řek. Území je známé od roku 1945, kdy zde prof. Hrbáček prováděl hydrobiologické výzkumy.


 

5. a 6. Přerovská a Semická hůra jsou spolu s Křížovou hůrou u Starého Vestce zařazeny do NATURA 2000 pod společným názvem Polabské hůry. Předmětem ochrany jsou polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích. K dalším stanovištím patří extenzivní sečené louky nížin, které však v důsledku nedostatečné péče zarůstají náletovými dřevinami a zejména akátem.

7. Na ploše 24 ha je chráněn menší segment lužního lesa zvaný Vrť. Místním specifikem je jilmová doubrava s jarními efemery jako např. česnek medvědí, který propůjčuje území zejména v květnu a červnu typickou vůni.

8. Mydlovarský luh spolu se zbytky vodního hradu Mydlovar/Kostomlaty (zmínka z roku 1223) připomíná vzhled krajiny před regulací Labe. Významným spojovacím článkem je Farský potok, který protéká místními tůněmi Novákova, Žitina, Králíček, Bezednice a Buda. Kromě jarního koberce dymnivek stojí za pozornost srpnové ocúny na místních loukách.

 

 

 
9. Slatinná louka u Velenky je již za hranicí Mikroregionu. Přesto si zaslouží pozornost a to zejména pro krásné bezkolencové louky na vápnitých a hlinito-jílovitých půdách. Pozoruhodné jsou rostliny lněnka bezlistenná a mečík bahenní.

 

PAMÁTNÉ STROMY

1. Tis červený v zámeckém parku Bon Repos, stáří cca 170 let, obvod kmene 190 cm, výška 12 m. Strom v běžně nepřístupném parku. K zámečku bližší info na www.zamekbonrepos.cz .

2. Šest lip malolistých u kaple sv. Jana Křtitele ve Staré Lysé, stáří cca 170 let, o. kmenů 236 – 387 cm, v. 12 – 25 m. V roce 2009 kolem vysazen Dětský sad.

3. Lípa malolistá na návsi ve Staré Lysé, stáří cca 500 let, o. kmene 727 cm, v. 19 m. Strom se umístil s 11.187 hlasy na II. místě v celostátní souteži Strom roku 2007 pořádané Nadací Partnerství. U lípy se nachází kamenný kříž z roku 1852.

 

 

 

 
4. Tři lípy malolisté u studánky pod Viničkami, stáří cca 170 let, o. kmenů 225, 377 a torzo kmene s o. 410 cm, v. 5 – 20 m. Největší lípa se v roce 2001 zlomila, nyní z torza kmene vyrůstají tři nové kmeny. Kříž zde byl vystavěn v roce 1857. Voda ve studánce není pitná z důvodu vysokého množství koliformních bakterií.

5. Čtyři lípy velkolisté v Byšičkách byly vysazeny na návsi kolem kaple sv. Václava v roce 1888, o. kmenů 165 – 312 cm, v. 17 – 19 m. Okrouhlá náves je památkově chráněna – tzv. okrouhlice.

6. Skupina 33 dubů letních se nachází v chatové osadě Řehačka za chatami v obtížně přístupném terénu lužního lesa. Stáří stromů je 70 – 200 let, o. kmenů 160 – 420 cm, v. 16 – 33 m

7. Skupina čtyř lip malolistých Na Vrších u Božích muk, stáří cca 120 let, o. kmenů 115 – 275 cm, v. 9 – 14 m. Opodál vyvěrá pramen, jehož voda není pitná – má vysoký obsah dusičnanů a koliformních bakterií.

8. Topol černý v Benátecké Vrutici byl vyhlášen památným teprve v roce 2012. Jeho stáří so odhaduje na 100 let, o. kmene 620 cm, v. 32 m.

9. Dvě lípy malolisté Nad křížem jsou krásné stromy u polní cesty jižně od Benátecké Vrutice. V roce 2009 zde byl péčí místního občanského sdružení znovu vztyčen dřevěný kříž. Stáří cca 170 let, o. kmenů 230 a 372 cm, v. 16 m.

 

 

 

 

 

10. Stromořadí 20 platanů javorolistých v Rakouském táboře patří k mimo-řádným památkám vojenského prostoru Milovice-Mladá. Stromy rostopu v ulici Pod Lesem a jsou staré 70 – 90 let, o. kmenů 175 – 350 cm, v. 12 – 16 m.11. Dub letní na Šibeničním vrchu střeží krajinu již 200 let. Strom ukrytý v lesním porostu nad místní spalovnou má o. kmene 394 cm a je 22 m vysoký.

12. Jírovec maďal v zámeckém parku byl vysazen po roce 1890 v rámci úprav nejbližšího okolí zámku. Strom dožívá, ale přesto je se svým  o. kmene 385 cm a v. 15 m největším jírovcem v okolí.

13. Platan javorolistý v zámeckém parku je pojmenován po významném zahradním architektu Eduardu Petzoldovi, který v Lysé pro barona Leitenberga navrhoval park. Starý je cca 100 let, o. kmene 286 cm, v. 16 m.

 

 

 

 

 

14. Nahovětvec dvoudomý v zahradě evangelické fary, stáří cca 120 let, o. kmene 270 cm, v. 16 m. Strom v běžně nepřístupné zahradě. Bližší info na www.lysa.evangnet.cz .

15. Jírovec maďal naproti ZŠ na náměstí B. Hrozného, stáří cca 100 let, o. kmene 353 cm, v. 17 m.

16. Dvě lípy velkolisté na náměstí Na Františku, stáří cca 100 let, o. kmenů 170 a 301 cm, v. 14 a 18 m. Pod stromy je krásná plastika z 1/4 18. století.

17. Lípa malolistá ve Stratově, stáří cca 120 let, o. kmene 372 cm, v. 17 m.

18. Čtyři duby letní v přírodní rezervaci Mydlovarský luh rostou při potoce již 160 let, o. kmenů 372 – 422 cm, v. 24 – 27 m.

 

 

VÝZNAMNÉ KRAJINNÉ PRVKY

 

1. Milovice-Mladá je území bývalého vojenského vycvikového prostoru (více na www.mesto-milovice.cz). Specifické využívání umožnilo zachování vzácných trávníků s mimořádně bohatým výskytem bezobratlých živočichů. Kromě hmyzu jsou pozoruhodné  i staré ovocné stromy po zaniklé obci Mladá. Jsou to vlastně staré odrůdy, tzv. krajové, které se vyskytují už jen minimálně.

 

 

 
2. Jírovcové stromořadí u kaple sv. Simeona Stylita je ukázkou krajinářských úprav konce 19. století, kdy majitelé zámku Bon Repos (rod Thun-Hohensteinů sídlící v Benátkách n. Jiz.) nechal založit alej mezi zámekem a kaplí.

3. Bon Repos je pojmenování původního barokního zámečku, který počátekem 18. století založil František Antonín hrabě Špork. Dům odpočinku sloužil především jako čihadlo na ptáky. Za Thun-Hohensteinů vznikla kolem zámku krajinářská úprava, která se v torzu dochovala do současnosti. Podrobnosti o prohlídkách zámku Bon Repos naleznete na www.zamekbonrepos.cz .

4. Sad ve Staré Lysé byl obnoven v letech 2008 – 2010 v rámci Starolyského švestkování za využití starých krajových odrůd ovocných stromů. Sad a hřbitov se dle tradice nacházejí v místě původního osídlení zvaného „Ostrov“.

 

 

 

 

 

5. Červený hrádek se nachází na jihozápadním svahu vrchu Vinička v místech, kde měla být stará rachta. V současné době se zde nachází zbytek opukového lomu s botanicky cennými trávníky. Území prodělalo na jaře 2012 významný zásah, jehož cílem bylo omezit keřové porosty. Na svahu se nachází informační panel naučné stezky Lysá n. L. – Čelákovice.

6. Za zámkem se nachází poslední volná krajina, která přímo sousedí se zámeckým parkem a poskytuje mu tak ochranu a současně umožňuje jeho propojení s krajinou. Místo je významné pro uchování staré úvozové cesty do Staré Lysé a vazbou na bývalou cihlenu.

7. Lom je území pozoruhodné jak pro ukázku zdroje stavebního materiálu pro zástavbu města (jsou to opuky), tak i pro významné  naleziště zkamenělin. Otevřená opuková stěna je branou do geologie druhohor a křídového moře.

8. Původní Zámecké stromořadí bylo jírovcové. Pro špatný stav jírovců bylo 28. 10. 2007

nahrazeno novými lipami. Patronem celé aleje se stal pan Antonín Bořek-Dohalský, potomek bývalých vlastníků zámku. Na jejich památku nese alej pojemnování „Dohalka“.

 

 

 

 
9. Zámecký park je významnou památkou zahradního umění. Pro své umístění v centru města zde bylo založeno jako naučné stanoviště první broukoviště v ČR. Následovalo založení houboviště, včeloviště a hmyzího hotelu. Od roku 2010 se zakládá u příležitosti Dne stromu sbírka dubů a orientální zahrada. Vybrané stromy mají své patrony z řad významných osobností např. v roce 2011 Soňa Červená, v roce 2012 Marie Hrušková. Zámecký park je veřejnosti otevřen od 1. dubna do 31. října.

10. Farní sad za kostelem je nepřístupná zahrada. Sad je typickým příkladem zahrad v historických centrech měst konce 19. století.

11. Louka u závodiště skýtá botanikům a entomologům mnoho příležitostí, jak poznávat

okolí národní přírodní památky Hrabanovská černava. Luční porosty z intenzivně zemědělsky využívané krajiny rychle mizí.

 

 

 

 
12. Alej u sv. Vojtěcha patří k novým pokusům občanského sdružení z Přerova nad Labem, jak zachránit českou krajinou. U nově zrekon-struované kaple sv. Vojtěcha byla v letech 2008 vysazena čtveřice lip, v roce 2009 přibyly ovocné stromy. Kaple byla slavnostně vysvěcena 24. 4. 2010.

13. Přerovská hůra hostí kromě otevřených trávníků s bělozářkou a vzácnými orchidejemi též pozoruhodný hmyz např. kudlanky. Západní část temene hůry, kde je patrný zbytek hradiště, je kulturní památkou.

14. Semická hůra, dvojče předchozí, nabízí v květnu úžasné modré polštáře kamejky. Přímo v jižním svahu nalezneme zbytky opukových lomů, ze kterého je postaven např. semický kostel sv. Maří Magdaleny.

 

STUDÁNKY

 

    Voda je základní životní potřebou. Od pradávna byla uctívána a ne jinak tomu bylo i u starých Slovanů, kteří kromě studánek uctívali i okolní posvátné lesy. V Polabí se v poslední době na krajinu nehledí s posvátnou úctou, ale jen čistě prakticky. Co nám po předcích zbylo, je obdivování studánek. V našem reginu máme to štestí, že tu jsou hned tři studánky a jedno velice zajímavé místo v opukovém lomu.

1. Studánka pod Viničkami patří díky pověsti k těm nejznámějším. Hrabě Dӓnemark sídlící na nedalekém Červeném hrádku byl v bojích těžce zraněn. Jeho manželka jej ošetřovala a v noci měla sen. Moudrý stařec jí řekl, aby nechala pod hradem kopati studnu. Voda v ní vyléčí manžela. Stalo se a pověst o studánce se rozšířila. Poslední, kdo se zázračnou vodou uzdravil, byla nemocné dívka. Pak stařec studánce vzal její kouzelnou moc, protože si lidé nevážili dobrodiní zázračné vody.

Dnes je studánka známa díky skupině památných lip a kříži, který zde byl v roce 1860 poprvé postaven. V novodobé historii se v roce 2005 podařilo okolí studánky upravit. Rozbory vody ukazují, že voda není pitná pro zvýšené množství dusičnanů a biologické znečištění.

2. Studánka sv. Vojtěcha je dle pověsti místem, kde se sv. Vojtěch zastavil a odpočíval na cestě z Libice nad Cidlinou. Na jeho památku zde byla v 18. století postavena zděná kaple, která byla v roce 1897 u příležitosti 900. výročí mučednické smrti sv. Vojtěcha obnovena. V totalitní době byla kaple poškozena a okolí studánky značně poničeno. Nápravy se ujali místní občané a jejich práce byla zakončena slavnostním vysvěcením kaple 24. 4. 2010. Přes velké úsilí věnované obnově studánky je voda nepitná. Je zde několika násobně překročeno znečištění vody dusičnany a velmi vysoké znečištění bakteriemi.

3. Studánka Na Vrších není obdařena pověstí, ale je od ní krásný výhled na Přerov nad Labem i na Zámecký vrch v Lysé nad Labem. Místo na hranici katastru bylo v 19. století doplněno kamenným křížem a kolem něho byla vysazena čtveřice lip, dnes památných. Studánka je blíže k lesíku, kdy vyvěrá z upravené kamenné zídky. Ani její voda není pitná. Díky intenzivnímu zemědělskému hospodaření je zde voda nejhorší kvality ze všech studánek.

 4. Opukové lůmky nad Stratovem nejsou klasickou studánkou, ale z geologického hlediska se jedná o poměrně zajímavé místo. Vrstvy méně propustného podloží zdržují v lůmcích vodu, která je v této lokalitě vzácná. Navíc je možné na lomové stěně pozorovat vrstvy místních svrchnokřídových sedimentů – písčitých slínovců a křemitých vápenců. Voda v lůmcích je samozřejmě nepitná.