Lysá nad Labem

Město Lysá nad Labem

     Lysá nad Labem patří z hlediska historického i urbanistického vývoje k velice významným českým městům. Počátky Lysé spadají do raného středověku. Osada vznikla na křižovatce dvou důležitých cest, východozápadní, která vedla z Prahy do východních Čech, a severojižní, z Českého Brodu na Benátky nad Jizerou. Nejstarší písemná zmínka o Lysé n. Labem je zaznamenána v Kosmově kronice a souvisí s dobou úmrtí knížete Oldřicha v roce 1034. Je velmi pravděpodobné, že zde již tehdy existovala ves.

     Z historických pramenů se k roku 1052 váže další událost spjatá s Lysou. Tehdy kníže Břetislav I. založil nedalekou staroboleslavskou kapitulu a ustanovil, že po smrti velmože Mutiše má kapitule připadnout i Lysá. Zřejmě zde již stával opevněný knížecí dvorec. K roku 1244 jsou zachovány písemné zprávy o kapli sv. Desideria, která se nacházela v dnešním klášterním areálu (zbořena byla při budování kláštera augustiniánů v roce 1737). Od konce 13. století městečko patřilo k věnným městům českých královen. Z této doby zřejmě pochází i část města jihozápadně od náměstí, odpradávna nazývaná Tržiště (v současné době nesprávně Stržiště). Původně to byla samostatná ves, situovaná při cestě od úpatí zámeckého vrchu k labskému přívozu u Toušně. Vedle Tržiště se na území dnešního města nacházely i další staré sídelní lokality. Na severovýchodě to byl tzv. Okrsek, kde archeologické průzkumy objevily slovanské pohřebiště a četné předměty z 15. a 16. století.

            Důležitý zlom nastal v roce 1291, kdy královna Guta zavedla v Lysé emfyteutický systém (právní řád). Před počátkem 90. let 13. století Lysá byla již rozvinutější sídelní aglomerací, což dokládají tři sídliště pod zámeckým vrchem s rotundou sv. Desideria a se správním a hospodářským areálem (lokalita není známa). V roce 1291 došlo ke zřízení fary a zřejmě i farního kostela sv. Jana Křtitele se hřbitovem ve východní části protáhlého vidlicovitého náměstí (od roku 1741 byl užíván jen jako hřbitovní kaple sv. Barbory). V rozsáhlé a složitě uspořádané uliční síti vyrostla postupně zástavba převážně zemědělského charakteru. Z první poloviny 16. století pocházel kostelík (snad s funkcí zámecké kaple) Narození Panny Marie, který stával na zámeckém vrchu při staré rotundě. Základy kostela, zbořeného v roce 1737 současně s rotundou, byly odkryty archeologickým průzkumem v roce 1997. V roce 1548 se panství dostává do držení královské komory. Ve 2. polovině 16. století byl zdejší hrad přestavěn na renesanční zámek. V roce 1558 město postihl velký požár a následně třicetiletá válka. Toto období stagnace trvalo až do 1. třetiny 18. století, kdy došlo k výrazné urbanisticko architektonické proměně města i jeho okolí.

            Ve 40. letech 17. století se majitelem panství stal generál Jan Sporck a po jeho smrti věhlasný František Antonín Sporck, kterému Lysá patřila v letech 1684-1722 a 1734-1738. Lysá se pod Sporckovým vedením opět pozvedla, a to na úroveň předních českých rezidenčních šlechtických měst. Spadá sem barokní přestavba zámku i zřízení okrasné zámecké zahrady s vynikající sochařskou výzdobou. V letech 1700-1704 vznikla při rotundě a kostelíku Narození P. Marie rezidence augustiniánů bosáků, kteří se v Lysé usadili v roce 1713. Ale již ve 30. letech 18. století byl na místě těchto církevních staveb postaven nový klášter s kostelem. Z let 1719-41 pochází i nový farní kostel sv. Jana Křtitele na severozápadním konci náměstí Bedřicha Hrozného, zřejmě podle návrhu Fr. M. Kaňky. Do tvůrčího víru byla zatažena i okolní volná krajina, kde vznikly velkolepé barokní komplexy pousteven s kaplemi, špitál, daňčí obora s letohrádkem na břehu Labe, lovecký zámek a další stavby, doplněné o vynikající sochařská díla.

            Souběžně s velkolepými objekty financovanými vrchností, probíhala i přestavba měšťanských domů. Dřevěné domy byly nahrazovány kamennými novostavbami, do nichž byly často pojaty původní kamenné sklepy. Nové barokní domy byly většinou přízemní, někdy i patrové, často s trojdílnou disposicí.  Kromě domu čp. 177 se žádný nezachoval v původní podobě. Barokní jádra však dodnes tvoří dispoziční základ většiny domů v centru města.

            V roce 1751 zasáhl město velký požár, který postihl polovinu města. Následující období trvající až do poloviny 19. století přineslo výraznou proměnu zástavby města, při níž došlo k velkému nárůstu počtu domů, celkovému zahušťování zástavby a vzniku nových ulic a náměstí (např. Na Františku).

            Za zmínku stojí, že kolem poloviny 18. století byla nákladem Anny Kateřiny Sweerts-Sporckové vystavěna škola, která stávala východně od kostela. V roce 1880 došlo k jejímu prodloužení o zadní křídlo. Na místě barokní školy a sousedního domu byla v roce 1895 postavena nová rozměrná neorenesanční budova. Zadní křídlo bývalé školy však zůstalo zachováno.

            Vybudováním nové železniční tratě v roce 1874 se Lysá stala významným železničním uzlem. Zároveň do doby poslední čtvrti 19. století spadá zboření kostela uprostřed náměstí, terénní úprava a rozdělení náměstí do dvou úrovní (horní v Jungmannovy sady) a zboření klášterního chrámu v augustiniánském klášteře, který byl zato doplněn o dvě hospodářská křídla. Vybudována byla též nová kasárna a přestavěn pivovar v panském dvoře jihovýchodně od náměstí. 20. léta 20. století s sebou přinesla demolici vrchnostenského dvora včetně pivovaru, který patřil k základním pilířům urbanistického uspořádání města. Nově vybudována byla Nádražní třída, výpadová silnice na Litol a velké Husovo náměstí. S těmito urbanistickými zásahy souvisel velký rozvoj obytné zástavby a uliční sítě, který trval až do II. světové války.

 

Spolupráce: Mgr. Petr Vácha, Mgr. Markéta Bojarová, PhDr. Václav Všetečka,

Městský úřad Lysá nad Labem a Muzeum Bedřicha Hrozného v Lysé nad Labem